Máte pocit, že občas vedete konverzace, které nikam nevedou? Asi to nebudete chtít slyšet, ale chyba může být na vaší straně.

Je totiž dost možné, že jste konverzačními narcisy, tedy těmi, kteří se v průběhu konverzace neustále snaží stáčet pozornost k sobě.

Vyprávěl vám kamarád o děsném šéfovi a vy jste mu odvětili, že to samé zažíváte v práci každý den? Svěřila se vám kolegyně s osobním problémem a vy jste ji ujistili, že v tom není sama? Začali jste při rozhovoru o vztazích druhých vytahovat, jak si stojíte vy?

Pokud jste se ve scénářích našli, je čas na změnu strategie. Nejenže si s vámi druzí pravděpodobně příliš nepopovídají, ale hlavně už nebudou cítit potřebu se vám znovu svěřit.

Zkuste proto příště při konverzacích následující postup a místo odpovědí, které povedou k vám, se ostatních doptávejte. Věřte, že se na vás dostane řada.

ONI: „Ty jo, mám toho teď v práci opravdu hodně.“

VY špatně: „Viď. Já teď musím být v práci od rána do večera.“

VY správně: „Jak to? Přidělili ti snad další úkol?“

Nebo

ONI: „Mám pocit, že se teď všechno nějak sype.“

VY špatně: „Souhlas. Dneska jsem k tomu všemu dostal pokutu za parkování.“

VY správně: „Co se stalo? Nemůžu ti nějak pomoct?“

Uvidíte, že když ostatním ukážete zájem a vyslechnete si je, budou postupovat stejně. Další tipy, jak lépe konverzovat, si přečtěte tady. Poradí vám americká novinářka Celeste Headlee, která za svůj život absolvovala stovky rozhovorů.